Nebudeme v tomto článku rozebírat příčiny války na Ukrajině, ani chyby… Akceptujeme všechny názory a snažíme se být apolitickým webem. Každopádně téma spotřeby vojenské techniky je velmi zajímavé, tak se o něj chceme podělit.
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu se objevily obavy, že okupační vojska se rychle zmocní velkých oblastí země. Po týdnu víme, že se tak nestalo. Může za to samozřejmě ukrajinská obrana a odhodlání bránit se, ale podstatné jsou i logistické chyby, kterých se Rusové dopustili. Vojenské vozy mají neskutečnou spotřebu paliva. O to víc, že často jde o staré stroje ještě ze starého režimu. V kolonách je vidět například. staré ZILY, které prý žeru cca 50 litrů benzínu (ano, čteš správně, benzínu) na 100 km, podle slov lidí, co ještě absolovali povinnou vojenskou službu na Slovensku, a se ZILem jezdili, tak spotřeba je 1l na 1 km.
Kolik žerou tanky?
Rusové mají opravdu slušný počet tanků. Četným modelem je T-80 – tank, který je upravenou verzí T-64 představeného v roce 1964. Nejčastěji se namísto naftového motoru používá jako pohon plynová turbína (1000 nebo 1250 k), která zlepšila výkon T-80, ale také výrazně zvýšila jeho spotřebu paliva.
Díky tomu 1100 l nádrž vystačí jen na dojezd maximálně 335 km, to znamená 3,3 l paliva na 100 km. A to se bavíme o přesunech po silnici, ne po terénu, kde spotřeba roste mnohem rychleji. Reálná spotřeba tanku T-80 se často blíží úrovni 7,5 l na 100 km!
Přestože „nejslabším“ článkem jsou tu tanky T-80, ruská armáda využívá i staré obrněné transportéry, jako například MT-LB vyrobený v 60. letech – maximální dojezd 500 km, nebo BTR-80 představený v roce 1984 – dojezd 600 km. Tanky T-90 dokážou ujet do 550 km na jedno tankování.
Rusko je po USA druhým největším výrobcem ropy. To že ho umí vyrobit je sice fajn, ale neumí ho dopravit a selhává jim logistika.
Redakce radí: Nechte se inspirovat zajímavými články, tipy a nápady, inspirace není nikdy dost.
